Právě jsem se posilnil kefeťáčkem, takže dopíšu tenhle report, než ze mě nadšení vyprchá...
Teamy: S.A.A.S., Cartmanova banda
S.A.A.S.: Dex, Dom, Ravenn
Cartmanova banda: Cartman a ... jeho banda
Rozdělení: S.A.A.S. vs. CB, Všichni proti mě a Pepemu, S.A.A.S. vs. CB
Počet her: 3
Skore: Kde byla většina S.A.A.S., tam se oslavovalo
Celkový čas: Zhruba od poledne až do tmy
Na prasnu jsme přišli zhruba kolem poledne. Cartman s Pepem už tam na nás čekali, stihli si nakoupit i buřty na oheň, takže asi poměrně dlouho. Nikdo z nás netušil, jestli už se hraje nebo ne, takže sem chudáka Pepeho hned vykropil do zad. Tim jsme se ujistili, že ne. Vylezli jsme za nimi na střechu, kde si opékali buřty. Já sem dostal za odměnu taky, čímž si mě hned získali. A tak jsem se Pepého mrtvole omluvil za svuj kvér. Pojedli jsme, pokecali jsme, no a když se dojedlo, přišel čas na soft...
1. hra
S.A.A.S. vs. CB
CB se šli schovat a my jsme je šli hledat. Ani už nevim, co jsme prohledali a co ne... ale když jsme čistli cihláček, spustil Dex, který šel jako jediný venkem palbu. Po průzkumu celého baráčku jsme se obrátili vysílačkou na Dexe s dotazem, jestli někoho, a když tak koho, sejmul a kde je ten druhý. Prý to odnesl to znovuzrozený a teď již znovumrtvý smolař Pepe. A druhý se ukrývá kdesi v trávě před námi. Podíval jsem se na Dexe, který civěl na mě a svoji výpověď podpořil máváním rukou směrem, který měl na mysli. Dobrá tedy, posvítíme si na něj...
Šli jsme s Domem skrze rozvaliny tak, aby nás z trávy neměl šanci zahlédnout. Překvapíme ho... Už jsme vyhlíželi zpoza konce polorozpadlé budovy, když odkudsi začaly létat kule a pár z nich zasáhlo Doma. Mě nezbývalo, než se přikrčit a nehýbat se. Absolutně jsem netušil, odkud to šlo. Z míst, kam nás poslal Dex to nebylo možné, o to jsme se postarali. Vcelku mi to nasralo. Tomu říkam panečku spoleh. Za chvíli se znovu střílelo... Vylezl jsem ze svého úkrytu a uviděl Carmana, pálícího ze zbytku komína, přímo vedle vchodu, ze kterého jsme s Domem přišli sem, stačily dvě tři kule a bylo hotovo.
Po hře proběhla ještě menší výměna názorů ohledně několika velmi nepřesných informací... No, samozřejmě to k ničemu moc nevedlo. Asi holt nějaká technická chybka.
2. hra
Cartman doporučil nějaké prostřídání. Býval bych vsadil na to, že Dom bude chtít být proti Dexovi, ale nakonec Cartman navrhl mě a Pepeho proti zbytku. V zásadě proti tomu nikdo nic neměl, takže jsme se šli schovat. K panu domácímu. Strávili jsme tam celou věčnost a bylo vtipné pozorovat, jak zbytek prochází všechno možné a určité úseky dokonce několikrát, zatímco k nám nikdo ani nepáchl. Několikrát jsme chtěli zaútočit, ale nakonec jsme si to vždy rozmysleli. Poté přišli další dva členové Cartmanovo skupiny. Zrovna, když Dex přebíhal směrem k cihláčku. V tu chvíli byl za celou tu dobu asi nejlblíž k nám. Pepé si byl jistej, že by ho trefil, ale nechěl trefit i nehrající nově příchozí a tak radši sklonil zbraň a čekali jsme dál. Mezitím se všichni postupně ztratili z dohledu. Naše ostražitost už byla téměř pryč, když jsem periferně zaznamenal skrze jedno z oken tři přikrčené siluety postupující zezadu od pole směrem k nám. Okamžitě jsem byl zase ve střehu.
"Dolů!" Křikl jsem na Pepeho.
Nechápavě se na mě podíval a tak jsem mu vysvětlil, kudy se blíží a že si pujdu kleknout ke dveřím, odkud je překvapím a on pak může pomoci z okna, tim nebudou mít šanci utéct.
Plížil jsem se potichounku ke dveřím, kde jsem zaklekl. Na rtech spokojený škleb. Už teď jsem si byl jist, že je to naše. Vtom z druhé strany budovy zaznělo štěkání automatu. Co to KURVA?! Rychle zpět, rychle zpět... Znovu dávka. Několik kulí mne štíplo do nohy...
"Mam."
Zrovna, když už jsem zabíhal k Pepemu.
To by mne zajímalo, jak se stihli tak rychle přemístit... To přece neni možný...
S kvérem nad hlavou jsem vyšel zpoza rohu, chodbou postupovali Dom s Dexem. Vyšel jsem ven. Kde se blížil Cartman. Ale nebyl sám. Doprovázeli ho dva další softmani - ony postavy vůbec nepatřily Domovi s Dexem, ale těm dvěma nově příchozím. Tak takhle... Tak takhle... To si děláte prdel?! Sračky. Jediná věc, která mě napadala. Sračky.
Ti dva, kvůli kterým starostlivý Pepe nechtěl střílet, mi teď tak zmátli... Vůbec mě nenapadla možnost, že by se mohli přidat a postupovat proti nám. Vůbec mě nenapadlo, že ti dva venku nejsou naši D's. Vůbec mě v tu chvíli, kdy jsem spatřil tři stíny venku nenapadlo, že by proti nám šel ještě někdo jiný a nedejbože jinou cestou. To je teda srabárna, ještě v tomhle počtu.
Za chvíli zařval i Phepé. Ale aspoň ne tak potupně jako já. Aspoň už věděl, do čeho de. Byl by to býval mohl i vyhrát, což se rozhodně dá. Ale Bohužel, dnes se žádný zázraky nekonaly. Alespoň poslal pod zem Dexe, ještě předtim, než sám skonal.
I po tejhle hře sme si pak měli co vyříkávat. Brali jsme to s Chozem s humorem, ačkoli, mam-li mluvit za sebe... nebylo mi to moc po chuti a vydejchával sem to dlouho. No a dnes už je z toho úsměvná historka. Alespoň mě to naučí taky prohrávat.
3. hra
...se již odehrávala za houstnoucí tmy. Měla to být rychlovka, S.A.A.S. proti zbytku. Prostřední budova, pouze vevnitř. Nikdo se moc neměl k pořádnému útoku a tak se z toho stala dosti dlouhá řež plná střílení do neznáma. Po nějaké době zbývali už asi jen dva členové Carmanovo bandy, když se k nám přpojily jejich mrtvoly a stala se z toho jedna velká fraška, ve které zařvali i zbylí dva soupeři (jako poslední hrdina dne - Pepé). Během téhle hry nás taky navštívil majitel prasny. Naštěstí pohodovej chlap a tak nás jenom upozornil na jistá rizika a zase odfrčel do noci.
Další hra už nepřipadala v úvahu, tak sme pokecali, poděkovali, rozloučili se. Cartmanovci odjeli a my jsme ještě dlouhou dobu zůstali v autě a probírali různý hovadiny. Tak dlouho, až si toho nějaký příliš iniciativní občan všiml a zavolal na nás naše pomocníky a ochránce. Měli jsme podezření na jednoho dědka na kole, kterej jel našim směrem, ale když nás zaregistoval, obrátil kolo a pelášil pryč. No, každopádně s policií ČR vtipný zážitek. Víc takových...
Sgt. Ravenn
Předmět: Prasecak: 26.10.2008 
Fri Oct 16, 2009 11:48 am
