Trenink:Prasecak - 19.10. 2008

Standart...trenink na prasne...v 15:00hod. na miste...sraz bych dal ve 14:00hod. ...(treba u Dexe...)...
S Ravennem uz jsem domluvenej...tak jeste ostatni...

Myslim ze nic zvlastniho nebylo...az na BYHEMEKOJTLA...

Omyl... na týhle akci se toho událo dosti...

Tedy...

Dosti... ani ne tak dosti, jako spíš pár zásadních věcí...

A když říkám pár, tak tím myslím opravdu pár.

1. Jakožto tým jsme zase jednou prohráli... Jasně, bylo nás málo... pouze 3 členové se účastnili... Ale stejnak bych nečekal, že zrovna na téhle akci se něco takovýho stane. Otázka je... jestli to byla spíš náhoda, protože to občas dřív nebo později prostě úřijít muselo, nebo jsme opravdu bojovali špatně... (ne zas až tak... ze dvou her, jsme jednu vyhráli a druhou prohráli)

2. Moje neporazitelnost skončila... Po mnoha bitvách, bez jediného škrábnutí... jsem skonal, což mělo za následek 1.

Trochu info, ať po zrušení starého fóra je nové taky trochu obejmnější...

Na akci se z našeho týmu dostavili 3 členové... Dex, Dom, Ravenn.
Z původně naplánovaného protivníka, ASRU teamu se dostavil pouze Darken01. Obzvláště absence mega hustýho šéfa zamrzela...
Naštěstí se na prasně tou dobou nacházeli ještě další tři sofťáci. Totožnost a příslušnost neznámá.
Rozdělení logicky: S.A.A.S. (co bylo k dispozici) proti zbytku...

1. hra

Díky špatné domluvě trvala velmi dlouho... S.A.A.S. se šla schovat do příkopu, zbytek šel hlídkovat na střechu... Všichni čekali... Dlouho čekali...
Rozdíl byl v tom, že my jsme o protivníkovi věděli, kdežto oni o nás ne. Po určité době jsme usoudili, že my musíme být ti, co budou útočit...
Rozdělili jsme se na dvojici Dex, Dom a na jednotlivce - mne. Zatímco já jsem postupoval přímo k budově, déčka to brali zprava od pana domácího, za stromy u cesty.
Zatímco jsem byl již dávno na místě, spoluhráči se kdesi zadrhli... nezbývalo mi než čekat. Když už konečně pohnuli zadkem a upoutali pozornost, dostal jsem se na dostřel, avšak netušil jsem, že jsem mimo diostřel... Pro vysvětlení... Dlouho jsem nečistil hlaveň... A každá kulička letěla jinam a dostřel se rapidně snížil. Tudíž se ze mne stal prakticky impotentní střelec. Dálka, na kterou jsem si byl jist, že trefím, bych odhadl na 10 metrů.
takže zatímco jsem plašil ptáky, Dom si to přihasil ke mne. Se skvělou zprávou, že Dex se ztratil. Zábavné, obzvlášť, když celou tu dobu měli postupovat spolu...
Nic zvláštního se nedělo... Klasická statická přestřelka... Začínala mi docházet trpělivost, když jsem ani s půlkou zásobníku nedokázal sestřelit střelce na střeše. Když v tom přišel se svou Dom, že to zkusí... Vypálil čtyři rány a chudák chlapec už se sunul ze střechy dolů. Asi si každej dovede představit, jak mi to pobouřilo...
Po chvíli se objevil Dex. Živý. Zatímco sme si s Domem střihli oslavný taneček, Dex se snažil cosi vykoumat v budově, na jejíž střeše zbývali ještě 3 softmani.
Proplížil jsem se k Dexovi, pod ně. Chvíli se to plácalo, bla bla... A najednou sestoupil ze střechy další mrtvý... Dex nic, já nic, snad Dom možná něco... tak jako tak, zbývali dva... Darken a manuál. sniper.
Zatímco jsme se s Dexem domlouvali, jak na to, Dom se dostal na komín za koupelnou, ve směru, odkud jsem vedl svoji první ofenzivu. Překvapil mne... Tah dobrý, avšak dlouho nevydržel... Asi zbloudilá kulička. Když se ozvalo mam, překvapil mne podruhé. Síly byly rázem vyrovnané a oni měli výhodu vyššího bodu (lepšího dostřelu).
Nevyvíjelo se to dobře. Jeden z nás musel nahoru. Dex to zkusil. Díky špatné domluvě (neporozumění) to koupil. Začínalo se to hrubě srát...
Zůstal jsem sám. Výhody protivníka se minimálně zdvojnásobily. Bylo mi jasný, že pod střechou zůstat nemůžu. To by byla rychlá smrt (kdo to tam zní, ví). Nejvhodnější mi přišlo stáhnout se na dostřel ke stromům, odkud vedli útok na začátku d's. Dřív než mohli zjistit, kde přesně se vlastně nacházim. Prošlo mi to a dostal sem se tam... Dobrou chvíli sem poslouchal datlování kuliček do stromu přede mnou, nemohl jsem moc vykukovat. Pak palba víceméně ustala. Zanalyzoval jsem situaci a vyhodnotil ji. Oba na střeše... Oba na mé straně, oba víceméně bez pohybu. Tudíž jsem pálil seč kvér stačil. Bez úspěchu. Dosah i přesnost strašná... Klasická přestřelka... Využil jsem pro krytí i křoví... Žance trefit mě, minimální. Po chvíli už Darken scházel dolů. Zbejval sniper... Ten byl pěkně nepříjemnej, když sem se staral o toho druhýho... Naštěstí jsem byl z jeho strany krytej stromem. Přepnul jsem na semi a druhou ranou jsem trefil. Nádhera.

2. hra

Jsme se domluvili, co a jak bude... Pouze prostřední budova + okolí. Tým dedmeč. Hned za začátku nás překvapil Darken, zatímco my jsme teprver vyráželi, on už byl v koupelně. Čistotnej to chlapec. Po hře říkal, že nás moh hned sejmout. To si ale nemyslim... Zareagoval jsem dost včas a hned sem pálil, až si z toho odřel hlaveň, jak mizel za roh. Poté jsme postupovali v řadě vpřed. Jeden capart u stromu mym projektilem. Další v koupelně od Doma či Dexe. Zbývali dva. Postupovali jsme vpřed. Rázně a s přehledem. Vypadalo to dobře. Když v tom Dom zařval. Zezadu. My zbylí jsme se stáhli do budovy. Nikdo v dohledu. Dal jsem znamení, že jdu na střechu. Lepší rozhled. Vyjdu nahoru a vyhlížím směrem k protějšímu domečku a příkopu...
"Mam!"
Dex to dostal.
Výborně... Co tam ten vocas dělal?? Co já tu sám, na střeše??
Zatim jsem seskočil na nižší plochu... a poslouchal sem... Suché listí rádo mluví... Hlupáček. Jenom mne zaregistroval, jak jsem na něj namířil a pokrčil se... za řídkým křovím... Na podzim bez listí... Predátor nejsi... Si dole.
Co teď?? Neni možný, aby o mě ten poslední nevěděl... má výhodu... počkat... ne, nic neslyšim.
Du dolů.
Lepší než tu čekat... Vim, jak to teď mam...
Pomalu slejzam... poschloucham... slejzam... nic?? Nic!! Ok, sem dole...
Beru kvér do ruky a připravuju se na průzkum...
Tap tap tap.
Hotovo... ani sem pořádně nevěděl, kde byl...
Je mi zima...
Řekněte mý mámě...
Řekněte tátovi, bráchovi, právníkovi, ženichovi...
Zima... zimaaa...
Necítim nohy...
Však to známe...
Kdo z vás někdy neumíral... ?!


Tak tak se to stalo... je to moje nejobsáhlejší reportáž... exklusivně tím křtím nové fórum.
Již to asi opakovat nebudu...
Nehodlám totiž znovu prohrát...
A nehodlám již ztratit další muže...
Toto byl speciální, něčím výjimečné... Prohra... musela přijít... Nechť zde navždy zůstane památka (alespoň do tý doby, než nám ty kuy zase nesmažou fórum)...
Ale teď...

It's a good day to live, it's a good day to win, isn't it?? Chaaaarge...

Pripominka k prvni hre...Dex zemrel jeste prede mnou...sel jsem na ten komin potom co Dex...skon(p)al...

Really?? A to je vše, co řekneš k mojí megahustej reportáži?? Zasloužil sis zemřít jako první...

Jeste bych k tomu dodal... priste to napis SPRAVNE
-----
Lepsi???

Stejnak si myslim, že Dex umřel až po tobě... Těsně po tobě... ale po tobě... Biheme Coitle

Myslet jsi to muzes...ale klidne jse ho zeptej...potom co prisel na mrtvoliste...me jeste videl na komine...a pokud vim ty jsi jse krcil u koupelny...a ptal jses me...jestli na tebe vidi...a zda muzes prebehnout...tesne pred tim nez jsi prebehl me zabili...

Je to možný... Ty si tu mocný Biheme Coitl.

Já se soustředil hlavně na svuj výkon... Navíc všude výbuchy, svistot kulek, krev, mrtví kamarádi, mrtví nepřátelé, díry v zemi, rudé nebe, bušení srdce, tep až hluboko v uších... byl jsem rozrušený... adrenalin mne zaplavil jako tsunami Srí Lanku...

Nic nemohu říci přesně... ale jak ta moje reportáž teď vypadá?? Uplně si jí znevážil... Já se tu tak snažil... a pak přijde nějakej vocas... a mluví pravdu...

Presne tak...musim sirit...Pravdu...Moc...Strach...Respekt...ja MUSIIIIM...